Bob a Bobci - profil kapely

1995

Vznik kapely - zakládající členové:
   - Josef Bob Zelenka (baskytara, viola, zpěv)
   - René Ježek Kříž (akustická kytara, zpěv, autor hudba)
   - Jan Vyskočil (kytara, baskytara, ukebanjo, ukulele, zpěv)


1996

Přichází Věra Teršípová (příčná a zobcové flétny, rytmika, zpěv, autorka textů)


1997

Přichází Lenka Vokounová (rytmika, akordeon, foukací harmonika, zpěv)


1998

Přichází Lenka Špinková (zobcová flétna, rytmika, zpěv)


2002-2003

Začátek vlastní tvorby...
Podílení se na natočení CD skupiny Vltavín "Na moři" a "Z moře na hoře"


2004

Festival Zahrada 2004 - 8. místo
Oblastní kolo severočeské Porty - 2. místo


2005

Festival Zahrada 2005 - 4. místo
Oblastní kolo severočeské Porty - 1. místo
Podílení se na natočení CD skupiny Stráníci "Písně, které jsme potkali"


2006

Festival Zahrada - 8. místo
Oblastní kolo severočeské Porty – udělení autorské Porty
Natočení CD "Když venku prší" ve studiu Jumbo Tymákov
Podílení se na natočení CD Kapitána Kida "Tempo di kůň"


2007

Oblastní kolo severočeské Porty – udělení interpretační Porty
Odchod Boba do muzikantského nebe
Přichází Tomáš Anťa Kuncl (baskytara, kontrabas, zpěv)
Přichází na hostování Petr Elman (baskytara)
Zisk Divácké mezinárodní Porty v Ústí nad Labem
Zisk Interpretační mezinárodní Porty v Ústí nad Labem
Zisk ocenění za přínos trampské muzice - Ústecký stříbrňák


2008

Vystupujeme na všech možných festivalech (viz. Kalendář 2008)
Natáčíme demo snímek "Křižanov u Hrobu 2008"
Rozhovor pro časopis Folk & Country


2009

Vystupujeme na všech možných festivalech (viz. Kalendář 2009)
Druhé místo v diváckém hlasování na Bystřickém Banju


Pořádáme:


Zpívání dovoleno
- hudební večery s hosty v duchcovském Divadle M
Bobování - benefiční festival na podporu postižených dětí
Křižanovský Vaťák - poslední letní festival poslední listopadovou sobotu


Působení jednotlivých členů v souborech:

Střepy, Stráníci, Kapitán Kid, Vltavín, Čtyrlístek (Spiritual Session), Báry, Žalost, Zelené skivo


Bob a Bobci - historie

Hrajeme spolu již od roku 1998, což lze považovat za malý zázrak (tři ženský v kapele a ještě k tomu učitelky). Jsme parta, která si hraje především pro vlastní potěšení a přitom nás moc těší, když naše písničky mohou potěšit ty ostatní. To je ale asi naprosto normální. Stojíme při zemi, nikdo z nás se hudbou opravdu nechce živit. Je to prostě náš koníček, u kterého nám nevadí, když se z něho občas stane kůň.

StřepyNaše kapela vznikla v roce 1995 původně jako chlapecká, hrající převážně písně Kapitána Kida a bratří Ryvolů. Josef Bob Zelenka se stal kapelníkem vzhledem ke svým dlouholetým zkušenostem v oblasti muzicírování právě s Kapitánem Kidem a skupinou Střepy a Lidumil. Od jeho přezdívky také vznikl název kapely. A Ježek a Honza si vůči Bobovi jako Bobci připadali. Tenkrát si vystačili s kytarami a s basou. Jenže samotným chlapům začalo být po nějaké době smutno a jak už to bývá, řekli si, že bude kapela zajímavější, když bude obohacená o ženský hlas. Že se z toho Babinechlasu nakonec vyklubou hlasy tři, to netušil ani jeden z nich. Děvčata přibývala a přibývala, že hrozilo narušení rovnováhy. Proto jsme jednomyslně rozhodli, že počet tří ženských je konečný a neměnný. Takhle jsou v přesile, aspoň co se týká mluvení, chichotání a vyrušování při zkouškách.Jejich příchodem ovšem nastal i zlom, kdy se Bob a Bobci začali ubírat úplně jiným směrem (znáte to, holčičí písničky). Objevily se písničky Nezmarů, Nerezu atd.

Trampská porta
V roce 2002, tuším v lednu přišel i  druhý zlom, kdy se vytáhly vlastní písně a my jsme zjistili, že je daleko lepší makat na svém, než na převzatém. Věrka napsala text, Ježek mu dal melodii a konečný kabát písničky byl a je dílem společným. Oproštěním se od převzatých písniček jsem pocítili jakousi muzikantskou svobodu. Zmizely obavy, že některé písničky hrajeme jinak, nebo hůř než originál. A jak mají být ty naše správně? To vlastně nikdo z posluchačů ani neví. A někdy ani my sami ne!

Hned v dalším roce jsme se poprvé přes konkurs dostali na Zahradu do Náměšti na Hané. Ostudu jsme si tam neudělali, i když to byl náš první velký festival. Od té doby jsme se postupně otrkávali i na těch dalších. Namátkou třeba Slunovrat, Mohelnický dostavník, Babí léto na Kyselce, Bezmezná Mezná, Osecká kytara, Chlumecký guláš, Lázeňská folková loděnice, Folková Ohře... Trampská portaV roce 2005 jsme se probojovali do finále Trampské porty v Ústí nad Labem. A tady nás poprvé čekala rána osudu. Náhle nám onemocněl náš kapelník Bob. Ocitl se v nemocnici a finálové vystoupení jsme museli odehrát bez něho. Protože léčení bylo dlouhodobější, zastoupil ho tehdy basista ze skupiny Stráníci Tomáš Anťa Kuncl. Vypomohl nám po celé léto a my mu byli moc vděční. Kapele se tento rok dařilo. Na Zahradě jsme dokonce skončili s "bramborovou medailí" a hlavně jsme našli bezvadné přátele v podobě kapely Pupkáči z Lipníka nad Bečvou. Kamarádů, které jsme získali díky hraní postupně přibývalo, a tak jsme si na jejich pozvání zahráli na různých místech naší vlasti. Např. ve Slaném u Simony Klímové, v Litvínově u Stráníků a kapely 5 oříšků pro Popelku, v Mostě u Kvinty, v Děčíně u Vomiště, v Praze u Lístku... Natočili jsme i náš první demosnímek se čtyřmi písničkami. Ale to už v nás pomalu, ale jistě uzrával nápad na natočení vlastního "velkého" CD.

Sen se nám začal plnit v létě roku 2006. Studio Jumbo v Tymákově (2006)Díky Stráníkům jsme se totiž seznámili s Jirkou Budvárkem Lenkem. Slovo dalo slovo a najednou jsme stáli v Tymákově v nahrávacím studiu Jumbo a vznikaly první tóny našeho CD. Díky Jirkově heroickému výkonu, kdy vydržel klidný i po našich neustálých výbuších smíchu, dostávaly písničky novou podobu. Na nahrávání vzpomínáme moc rádi, protože jsme si při té práci užili spoustu legrace a lecčemu jsme se i přiučili. Jirkovi patří náš velký dík za to, že to všechno vydržel a pomohl nám udělat CD, které máme rádi a které se zatím lidem líbí.

Samozřejmě, že jsme chtěli naše "miminko" i důstojně pokřtít. Začátkem letošního roku jsme usilovně pracovali na přípravách křtu. Těšili jsme se jako malé děti a nechtěli jsme nic ponechat náhodě. Za kmotry jsme si pozvali Kapitána Kida, Honzu Dobiáše a kapelu Zdarr z Mostu. Samozřejmě, že nemohli chybět ani naši kamarádi z Lipníka Pupkáči a kapela Křáp z Bíliny. Datum jsme stanovili na 24. březen a jako místo konání jsme vybrali sál restaurace Koruna ve Hrobu. Křest CD Když venku prší (2006)Toho večera se sál zcela zaplnil našimi rodinami, kamarády a fanoušky. Celkem jich bylo kolem 250. Koncert se vydařil, panovala bezvadná atmosféra. Jedinou stinnou stránkou bylo náhlé onemocnění Kapitána Kida, ale v jeho úloze ho zastoupil náš kamarád Pepa Odvárka. Oslavy toho večera nebraly konce a končily nad ránem. U některých jedinců neskončily toho dne vůbec! Byli jsme veselí, šťastní a nikdo netušil, že se brzy má všechno změnit…

30. března jsme odjeli do Bohnic na české finále konkursu na Zahradu. Podali jsme vcelku dobrý výkon, přestože Bobovi už ten den nebylo dobře. Měl teplotu a říkal, že na něj asi leze chřipka. Po rozmluvě s Juppem a ostatními kapelami jsme odjeli domů a nikdo z nás neměl ani potuchy, že se takto vidíme naposledy. Vzpomínka na Boba (13.4.2007)V úterý 3. dubna 2007 dopoledne přišla ta omračující zpráva, že nás navždy opustil kapelník, kamarád a skvělý člověk Josef Bob Zelenka. Nebudeme psát o tom, jaké byly první dny po jeho odchodu. Byli jsme jeho jediná rodina a museli jsme se postarat o věci poslední... Nevěděli jsme, co bude s Bobkama, neměli jsme ani pomyšlení na muziku, na hraní. Odevšad ale začaly chodit maily a zprávy se slovy pochopení, soucítění, ale i podpory a povzbuzení. Děkujeme za ně všem! Na 13. duben 2007 jsme připravili muzikantské rozloučení s Bobem v sále Domu kultury v Duchově společně s kapelami Střepy Světec a Střepy Jihlava. Rozloučit se přijeli Bobovo staří kamarádi, spousta našich známých a sál doslova praskal ve švech. Byl to večer smutný, plný slz, ale i smíchu, když Čardáš předčítal ze svých zápisků o Bobově životě. Slovem se přijel rozloučit i Kapitán Kid i Jarda Urbánek za kapelu Lidumil, ve které také Bob hrával. My jsme se loučili našimi písničkami. Bylo nám ouvej, ale museli jsme kvůli Bobovi. A tehdy, když všechno skončilo, jsme se domluvili, že Bobci budou pokračovat dál. Bob by nám to asi nikdy neodpustil. Víme, že je mu teď po boku ostatních kamarádů muzikantů dobře, že ho nic nebolí a že si nás tam odtud hlídá. A pravdou je, že nám by naše muzika a naše obecenstvo taky strašně moc chybělo...

Tímto se uzavírá jedna dlouhá a velká kapitola našeho hraní a našeho života. Máme před sebou muzikantské léto a to je vždy plné zážitků, bezvadné muziky a kamarádů. Zatím nám opět pomůže Tomáš Anťa Kuncl a potom uvidíme...
 
Jednou provždy AHOJ BOBE!

Bob a Bobci
kapela

Copyright © 2014. All Rights Reserved

Powered By Imagine Media & Crossmind.cz